Osobní deník
Osobní deník
19.7. 2012
Je čtvrtek, tedy čtvrtý den mého působení na divadelní škole "Na rozcestí" v Krásné Lípě, srdci českého švýcarska. Od pondělí, kdy jsem poprvé vstoupil mezi šestnácti členou skupinu převážně romských dětí, které jsou účastníky školy, seběhlo se mi tolik podivuhodností, že si začínám myslet, jestli snad NĚCO, nebo NĚKDO nedává mi na jevo, že jsem snad měl spíše odjet na dovolenou do teplých, krizí stižených krajin, kde bych si užíval s rodinou nízkých cen , mořské soli a blahodárného, uklidňujícího slunce.
V pondělí, kdy jsem dorazil, seznámil jsem se s celou skupinou. Děti jsou bezvadné. Trochu temperamentní, ale milé. Pracovali jsme tedy na vzájemném seznámení. Odpoledne jsem odjel do Prahy a celou noc nespal. Žaludek mne trápil tak intenzivně, že jsem nemohl ani zvracet, ani spát, ani nic. Ráno v šest jsem vyrazil zpět do Lípy. Přežil jsem. Moje žena však vypadala, že nepřežije - zimu, která zavládla v těchto místech i v našem ubatování, které je moc pěkné, moderně zařízené a útulné. Leč - chladné. Lidé zde jsou otužilejší. Hory, no... Celý den jsem nic nejedl a začal vymýšlet náplň konceptu. Dcera Kartolína nacvičovala choreografii. Po práci domů, v kalhotech, košily a svetru pod peřinu. Žaludek bolí, bolí, bolí... Teplota stoupá. Ani chuť na sousto. Jen čaj a zase čaj ...
(pokr.příště)
22.7.12
Vystoupení dětí z divadelní školy dopadlo nad míru dobře!Spadlo mi asi 6873 šutrů ze srdce. Všechna martyria jsou zapomenuta!
28.7.12
Tak jsem se dozvěděl, že už zase u Franty Ringo Čecha nehraju:-)). Ne, že bych z toho měl na nový auto, o prachy tedy opravdu nejde (U Františka obzvlášť ne. O moje tedy. O jeho mlčím.), ale mrzí mne, že to ten Ringo nepošle aspoň mailem. To já, kdybych si dal padáka ze svého divadla, tak bych si sebe zavolal, laskavým slovem se pochválil, vyzdvihl všechny zásluhy .. a pak bych se se sebou rozloučil - možná i kytku bych si dal. Ale já si asi padáka nedám. Já si sebe vážím. Kde bych potom sehnal tak dobrýho herce? No, Františku .. už si spolu asi nezahrajeme:-(.
30.7.
Točil jsem Cyrila a Metoděje a po letech potkal svého kamaráda Mariána Rodena. Tak jsem nostalgicky vzpomínal na Rokoko, kde jsme spolu hrávali. A taky jsem po delší době hrál pod režií svého milovaného režiséra Petra Nikolaeva. Máme fotky v galerii. Bylo to fajn. Moc fajn, když se zase vidíte s fajn lidma! V prosinci máme ještě pár dnů dotáček. Těším se!
15.8.
Točil jsem dva dny v Roprachticích v podkrkonoší film Martina Duby: "Bella mia". Něco tak skvělýho jsem dlouho nezažil. Martin je kamarád, skvělý kameraman, už jsem v pár filmech před jeho kamerou stál, a tenhle film si i režíruje. Odehrává se to mezi krávama, které jsou hrdinkami filmu. Hlavní roli hraje Petr Forman, velmi sympatický člověk a herec, a já si ty dva dny, kdy jsem tam hrál hnusnýho kafilerkáře, vážně užil. Ten film bude skvělej - už kvůli tomu, že Martin se obklopuje kámošema - a na té atmosféře je to cítit. Původně to hrál Karel Zima, ale nějak asi nemohl, tak mi Martin zavolal. Byl jsem tak hnusnej, jako postava, že se mne krávy opravdu začaly bát. Z toho mi bylo smutno. Jak jsem se objevil na place, nechtěly jít, zdrcly se hlavama a chránily se ve stádečku. Ale nakonec ... když jsem měl bejt hnusnej ...
Po natáčení jsem Martinovi poslal sms: Bylo to skvělý, svobodný, tvůrčí. Škoda, že toho mám tak málo! Až budeš příště točit film, volej mně prvnímu:-)
Kdyby e mi tak chtělo psát. Ale ten podzim je tak únavný ...